dvorecká čelendž
soutěž o to, kdo přejede Dvorecký most v Praze (kam je autům vjezd zakázán) autem co nejvyšší rychlostí
Příklad: „Dneska jsem viděl tři báva při dvorecký čelendži, asi je to nová zábava znuděných potomků zbohatlíků.“
nablíječka
špatně fungující nabíječka akumulátorů, obvykle automobilových
Příklad: „Nemáš aspoň nablíječku? Potřebuji nabít aspoň na jedno nastartování.“
geopolitický žal
tísnivý, často neurčitý pocit smutku, úzkosti nebo bezmoci vyvolaný vnímáním globálního dění (války, konflikty, mocenské napětí, klimatická krize apod.), přestože se člověka přímo nedotýká v každodenním životě; vnitřní rozpor mezi relativním osobním bezpečím a vědomím nestability či utrpení jinde ve světě
Příklad: „Poslední dobou mě přepadá geopolitický žal – otevřu zprávy a najednou mi svět připadá beznadějný a já v něm bezmocná.“
prdlina
praštěně, bláznivě, až nevhodně se chovající žena
Příklad: „Cože, Veronika je tvoje kolegyně?! Taková prdlina, no potěš pánbůh! S tou si užiješ, nezávidím ti to.“
poslat na procházku
někoho vypnout; podle k.o. zápasníka MMA Jiřího Procházky
Příklad: „Po strkanici před hospodou poslal násilníka na procházku.“
ručkoprčky
ruční práce (obecně i jako školní předmět)
Příklad:
„Není to tak dávno, co se ve školách vyučoval předmět ruční práce. Ještě já jsem ho na základce měla, a to je mi 27 let. Pamatuji, že jsme se na těchto hodinách dozvěděly něco málo o historii módy, pak tu byla samozřejmě praktická část hodiny, ve které jsme háčkovaly, pletly, vyšívaly na papír i látku, zdobily různé dečky a tak dále. Dnes už se na školách podobné předměty nevidí, snad jen v rámci volitelných předmětů, a upřímně si myslím, že to je škoda. Díky ručkoprčkám jsem získala určitou zručnost, zlepšila kreativitu a vyrobila si několik pěkných doplňků.“
„Co třeba uplést pár řádků šály, vyšít kytku na prostírání nebo uháčkovat kus čepičky? Že se vám při představě ručkoprček kroutí palce u nohou? Vždycky jsou tu ještě křížovky, sudoku… A slyšeli jste o tzv. antistresových omalovánkách pro dospělé?“
feelovat
[fílovat] cítit, vnímat nebo prožívat (něco) podle momentálního pocitu; též mít k něčemu pozitivní vztah; rozumět někomu/něčemu na emocionální úrovni; mít z něčeho dobrý/špatný pocit; do češtiny proniklo skrze sociální sítě (TikTok, Instagram) a kulturu videoher
Příklad:
„Takže dneska to bude taková chillová epizoda, nemám tady tentokrát připravený žádný poznámky, nic takovýho, prostě dneska tady budu mluvit spatra, tak jak to budu feelovat, a prostě už jsem se na vás těšila, už jste mi zase chyběli a čeká nás teďka pár změn tady s podcastem, takže o tom vám tady dneska taky povím.“
„Miluju barvy! Všichni chodí v černé, tak je super vidět někoho, kdo to feeluje barevně.“
„Já ti moc děkuju, že jsi přijala moje pozvání, byť jsou Velikonoce a máš čtyři děti a děláš 10 000 věcí najednou, tak jsem ráda, že jsi si na mě našla čas. A já bych to ukončila klatovsko-plzeňským dialektem. Tuto bylo parádní, ne? Tuto bylo bomba. Jak by řekly děti, feeluju to dobře.“
lepšoměsto
iron. město, které se navenek tváří jako moderní, progresivní a prestižní místo k životu, zatímco realita všedního dne pro běžné obyvatele tomu neodpovídá
Příklad: „Liberec, lepšoměsto severu – pražské ceny, ostravské platy. Vždycky mě baví ty youtube průzkumy, kde si zastaví nějakýho hypebeasta na Fügnerce a on jim s hrdostí řekne, že si jako manažer vydělá 50 tisíc korun hrubého. Hledám teď novou práci, a byl jsem na pár pohovorech i v Liberci, a to, jaké požadavky tam firmy mají za tak mizerné výplaty, je fakt úchylný.“
syndrom zlého světa
stav, kdy člověk, který konzumuje velké množství zpráv a pořadů zaměřených na kriminalitu, katastrofy a násilí, začne tyto obrazy považovat za běžnou realitu, a to přesto, že statisticky může kriminalita v daném místě klesat (mozek nestíhá rozlišovat mezi tragédií na druhém konci planety, kterou vidí na displeji, a skutečným bezpečím jeho obývacího pokoje), to vede k chronickému pocitu ohrožení, úzkosti, zvýšené podezíravosti vůči cizím lidem a větší ochotě akceptovat represivní bezpečnostní opatření; dříve se tento syndrom spojoval hlavně s televizí, dnes ho umocňují sociální sítě a internetové zpravodajství, které díky algoritmům upřednostňují šokující a negativní obsah (tzv. doomscrolling), což pocit „zlého světa“ v člověku dále upevňuje; z angl. mean world syndrome
Příklad:
„Opakované vystavení tématům násilí a zločinu může vytvářet zkreslený obraz reality, mluvíme o tzv. syndromu zlého světa, kdy člověk může vnímat okolí jako výrazně nebezpečnější, než ve skutečnosti je.“
„Zvýšená spotřeba převážně pesimistických, temných, bezvýchodných zpráv, jako je COVID-19, klimatická krize, útok na Capitol může vést ke škodlivým psychofyziologickým reakcím. Může vyústit v syndrom zlého světa, kdy věříme, že je svět nebezpečnějším místem, než ve skutečnosti je.“
doomscrolling
[dúmskrolink] dlouhé a opakované projíždění převážně negativních nebo znepokojivých zpráv a příspěvků (např. o katastrofách, krizích či konfliktech) na mobilu či počítači, s nímž člověk nedokáže přestat, i když ho stresuje nebo vyčerpává; z angl., užívá se také varianta doomsurfing [dúmserfink]
Příklad:
„Ale samozřejmě, máme tady třeba dopamin. Ten dostaneme jako odměnu, když dostaneme něco, na co se těšíme nebo co očekáváme. Může to být dobré rande, může to být podvečerní desetikilometrový běh, ale může to být také nekonečná řada reelsek na instagramu. Proč si myslíte, že vznikl termín „doomscrolling“ čili listování nekonečným feedem zpráv na sociálních sítích až do zblbnutí? Jsme laboratorní krysy, které dobře vědí, že když budeme dostatečně dlouho mačkat tlačítko, jednou přijde odměna.“
„Doomsurfing je činnost, při které člověk tráví nadměrné množství času čtením nebo sledováním negativních zpráv a obsahu na internetu a sociálních sítích. Tento fenomén se výrazně rozšířil během pandemie covidu-19, kdy lidé často bez přestání sledovali znepokojující zprávy o zdravotní krizi a dalších světových problémech. Takové neustálé vystavování se negativním informacím může vést ke zvýšené úzkosti a pocitu beznaděje.“