10. 6. - slovo dne
krizoto
pokrm, který se obvykle vaří a konzumuje v dobách krize a finanční nejistoty; původně „chudá“ verze rizota, teď jakékoliv nuzné jídlo
Příklad:
A: „Chlapi, já mizím domů. Jaruna dělá k večeři řízky.“
B: „Ty vole, co já bych dal za řízek. My už máme třetí den krizoto – rejži ze sáčku s pytlíkem sladký papriky.“
9. 6. - slovo dne
kdebyl
jedinec, který tak dlouho čeká s realizováním svého nápadu, až mu ho někdo jiný ukradne
8. 6. - slovo dne
fopáček
faux pas (společenský trapas, přešlap, chybný krok); podle fran. výslovnosti [fo pá]
Příklad: „Příště až se mnou půjdeš ven, tak si prosím tě odpusť všechny ty fopáčky.“
7. 6. - slovo dne
stát na masce
stát těsně před brankářem a stínit mu ve výhledu; hokejový slang
Příklad: „Krásně mu stál na masce, gólman neměl šanci.“
6. 6. - slovo dne
připosradost
radost z něčeho, ale zároveň obava, jak to dopadne
Příklad: „Mám novou zakázku, ale trochu se bojím, jestli to zvládnu. Klasická připosradost.“
4. 6. - slovo dne
vodit medvěda
obcházet s novým zaměstnancem v jeho první den v zaměstnání všechny kanceláře ve firmě a představovat ho všem kolegům
Příklad:
A: „Dneska nastoupil nový obchodník, už jsi ho viděl?“
B: „Ne, počkám, až bude HR manažerka vodit medvěda a přijde s ním k nám do kanclu.“
3. 6. - slovo dne
pragifikace
proces, při kterém se město nebo jeho část postupně mění na turistickou atrakci podobnou zábavnímu parku, kde se služby a nabídka přizpůsobují výhradně potřebám turistů na úkor místních obyvatel; podle dění v centru Prahy, viz také turistifikace
2. 6. - slovo dne
vododěsnost
(o věci) děsně nevodotěsný
Příklad: „S těmi hodinkami do vody nemůžeš. Jsou naprosto vododěsné.“
1. 6. - slovo dne
zpatmatit
zkazit něco svou nešikovností nebo špatnou spoluprací; podle dvojice kreslených sousedů Pata a Mata ze seriálu známého též pod názvem A je to!
Příklad:
„Útočníci jasnou šanci zpatmatili a gól z toho nebyl.“
„Do domu přišli instalatéři a povedlo se jim tu práci tak zpatmatit, že vyplavili celé přízemí.“
31. 5. - slovo dne
50 odstínů žluté
velice smířlivý přístup předsedy vlády Petra Fialy k chybám a přešlapům ministra spravedlnosti Pavla Blažka; podle toho, že Fiala udělil Blažkovi „žlutou kartu“ za jedno pochybení, načež přicházely stále další chyby, ale na „červenou kartu“, tedy odvolání z funkce, nikdy nedošlo
Příklad: „Od Fialy jsme zažívali pořád jen 50 odstínů žluté, až Blažek nakonec odstoupil sám.“