splitovat

obranný mechanismus u hraniční poruchy osobnosti (viz také hranička), který způsobuje černobílé myšlení – lidi, objekty nebo situace pak člověk vidí buď jako absolutně dobré, nebo absolutně zlé, a tyto stavy se mohou rychle střídat; z angl. splitting

Příklad:
„Vím, že za to nemůžeš, ale občas mě to tvoje splitování dovádí k šílenství.“

„Jenže svět není černobílej! To zas jenom splituješ!“