postgramotný
vztahující se k období nebo společnosti, v níž klesá ochota a schopnost přijímat složitější psané texty a v komunikaci začíná dominovat digitální zkratka, obrazové vjemy a emoce na úkor racionální analýzy; odvozeno od přídavného jména gramotný pomocí latinské předpony post- (po-); objevuje se v oblasti sociologie, politologie, mediální kritiky a v publicistice
Příklad:
„Nastává doba postgramotná. Statistiky dokládají, že lidé stále méně rádi čtou složité a dlouhé texty, dokonce i dlouhé věty.“
„Zejména Okamurova formace a Motoristé jsou ideálními obyvateli postgramotného světa. Své výtečníky má i dnešní opozice, jen jsou momentálně míň vidět.“
„Když hranatá legenda Turek plácne, že má v garáži „stovky, nebo spíš mnoho tisíc, mnoho desítek tisíc knih“ od autorů, kteří „opravdu v historii něco znamenali“, přesně to do postgramotného světa zapadá.“
„Donald Trump je první americký postgramotný prezident, využívající i zneužívající svých orálních kvalit.“