koloťuk
1. vozmistr na železnici, tedy zaměstnanec, který např. prohlíží a kontroluje vlakovou soupravu po jejím sestavení (bez toho nesmí souprava ze stanice), také provádí jednoduchý posun – připojení hnacího vozidla na vlak
2. bezvýznamný jednoduchý jedinec (i studovaný) bez schopnosti se rozhodnout
Příklad: „Šéfová záměrně vyhledávala koloťuky, aby je mohla ovládat ve svůj prospěch. Koloťukům se totiž dobře vládne.”