hodnoklukovství

neproduktivní životní strategie dospělého muže způsobená následováním vzorců chování získaných v dětství, osvojená jako základní strategie přežití („aby mě maminka / paní učitelka / v korporátu měli rádi, musím být hodný a poslouchat“); používáno v osobnostně-rozvojových kruzích

Příklad: „Za rozpadem spousty manželství stojí právě nevyřešené hodnoklukovství, které dělá z muže hlupáka, a ne stabilní oporu.“