elitokracie
hanl. systém vlády nebo správy společnosti, ve kterém mají rozhodující moc elity (úzká skupina lidí považovaných za výjimečné, nadřazené ostatním, např. vzděláním, postavením, vlivem)
Příklad:
„Liberální demokracie není ani liberální, ani demokratická, je to vláda elitokracie, jejímž cílem je demontáž systému národních států, svobody jednotlivce i podnikáni, a vy jste její hlásná trouba.“
„V Česku nepanuje liberální ani žádná jiná demokracie, ale spíše čistá elitokracie jedné politické struktury, která všechny, kdo s ní nesouhlasí, obviňuje z kdečeho.“