cyp
1. hlupák, idiot; slovo pochází z Ostravska a Karvinska, původně jako označení hornického učně, posléze se přetavilo do označení pro nemotoru, nešiku (zřejmě z německého nářečního výrazu Zipf = trouba, v hovorové němčině také mužské přirození – viz níže)
Příklad: „Ty jsi cyp, tos mi to nemohl dát včera?“
2. mužské přirození
Příklad: „Zastrč si toho svého cypa a padej z mojí ložnice!“
3. výraz pro množství nebo intenzitu
Příklad:
„Venku je horko jak cyp.“
„Bylo tam piva jak cyp.“